Mnozí milovníci zimních sportů si možná někdy položili otázku, jak je možné, že některá lyžařská střediska mohou zahájit provoz již v říjnu. Například lyžařské středisko Kitzbühel neleží na ledovci a není zde běžné, že by už v září padaly z nebe hromady sněhu. Přesto otevírá své brány již na podzim. – To je možné díky snowfarmingu, tedy doslovně „pěstování sněhu“. SnowTrex ukazuje, o co se jedná a jak snowfarming funguje.
Pěstování sněhu
Zejména ambiciózní zimní sportovci, jako jsou lyžaři, snowboardisté nebo běžkaři, často už v létě netrpělivě čekají, až začne zimní sezóna a s ní i lyžařská sezóna. Kdybychom byli v tomto ohledu závislí výhradně na prvním „pravém“ sněhu, museli by zimní sportovci, zejména v regionech, kde nejsou ledovce, často prokázat velkou trpělivost. A také pro odvětví lyžařské turistiky by to v letech, kdy sněží až velmi pozdě, nebyl dobrý start do sezóny. To, co se ve Skandinávii praktikuje již asi 20 let, se v posledních letech prosadilo i v mnoha alpských lyžařských střediscích: snowfarming, tedy umělé zasněžování.
Jak funguje snowfarming
Aby se zimní sportovci mohli vydat na sjezdovky již brzy v sezóně, je poslední den sezóny pro provozovatele lyžařských areálů zcela výjimečný. Zatímco sportovci již při après-ski oslavují konec sezóny, sněžná technika shromažďuje stávající sníh a doslova ho hromadí na hromadu. Tato hromada je tvarována do lichoběžníku a sněžnou technikou zhutňována. Kdyby se sníh nechal ležet tak, jak je, v létě by roztál rychleji, než by se stačilo rozhlédnout. Aby bylo sněhové depo dokonalé, je sníh nyní izolován – v závislosti na poloze v horách nebo v údolí například dřevěnými štěpkami nebo pilinami (údolí) nebo netkanou textilií (hory). Obojí zabraňuje tání sněhu. Dřevní štěpka má příjemnou vedlejší výhodu, že se v zimě dá spálit a tím pomáhá zajistit energetické zásobování regionu.
Na izolaci se pak položí plachta, která chrání před pronikáním vody. Tímto způsobem může přibližně 80 % nahromaděného sněhu přečkat léto a v následující sezóně být znovu rozprostřeno na sjezdovkách. Zakrytí sněhového skladu trvá obvykle dva až tři dny, rozprostření na sjezdovkách – v závislosti na velikosti – přibližně čtyři až pět dní. Rozprostření se provádí pomocí sněžných rolb řízených GPS. To je nezbytné, aby nedošlo k poškození travního porostu (tj. podkladu sjezdovky), a tak se postupuje ekologicky a zároveň se udržuje sníh čistý. Pro představu o velikosti: na sjezdovku o délce přibližně 700 m a šířce 60 m je potřeba asi 25 000 m³ sněhu.
Rozdíl oproti zasněžování
Umělé zasněžování je běžnou praxí ve všech lyžařských areálech. Na rozdíl od snowfarmingu je zde však nutné, aby po několik dní panovaly relativně nízké teploty, a spotřeba energie a vody je poměrně vysoká. Jinak není zasněžování možné. Samozřejmě je i při snowfarmingu výhodou, když je na horách již v říjnu dost chladno, aby sníh hned neroztál. Nízké teploty však pro provedení nejsou nezbytné. Navíc se na „včerejším sněhu“ skvěle lyžuje. Ráno je sice poměrně tvrdý, ale má dobrou přilnavost. Odpoledne si téměř nevšimnete rozdílu oproti sněhu z aktuální sezóny. Umělý sníh je naopak ráno zpravidla výrazně tvrdší a při slunečním záření rychleji roztává.
Díky snowfarmingu dělají lyžařská střediska radost nejen turistům, ale i profesionálním lyžařům. Díky sjezdovkám, které jsou sjízdné již brzy, mohou trénovat i v alpských zemích a zdokonalovat svou techniku pro soutěže nadcházející sezóny. Díky snowfarmingu je to možné například v Ramsau am Dachstein, Seefeldu, Davosu-Klostersu nebo Livignu. A na své si zde přijdou nejen příznivci alpského lyžování, ale i milovníci běžeckého lyžování. V mnoha oblastech se totiž i běžecké tratě připravují pomocí „včerejšího sněhu“ již brzy v sezóně.
Často kladené otázky ke snowfarmingu
Co je snowfarming?
Doslovně přeloženo znamená snowfarming „pěstování sněhu“. K tomu se po skončení sezóny nahromadí sníh, zhutní se, zakryje se speciálními materiály, izoluje se a tak se uchová až do příští sezóny.
Jaký je rozdíl mezi snowfarmingem a umělým zasněžováním?
Při umělém zasněžování se sníh technicky vyrábí z vody, jedná se tedy o umělý sníh. Při snowfarmingu se uchovává „včerejší sníh“, tedy přírodní sníh, a v následující sezóně se znovu používá.
Kolik sněhu přežije léto díky snowfarmingu?
Přibližně 80 % „vyprodukovaného“ sněhu přežije léto.
Co se stane s vypěstovaným sněhem na začátku sezóny?
Je pomocí rolby znovu rozprostřen na sjezdovkách.
Kde se snowfarming provádí?
Snowfarming se provádí například v Kitzbühelu, Ramsau am Dachstein, Seefeldu, Davosu-Klostersu nebo Livignu.
